Téměř třetina 751členného Evropského parlamentu si
přivydělává vedlejšími příjmy, od července 2014 si tito europoslanci
takto přišli na 18 až 41 milionů eur (až miliarda korun). Ve své úterní
analýze to uvedla Transparency International EU (TI EU) s tím, že vysoké
vedlejší příjmy jsou vážným rizikem střetu zájmů. Česká pobočka této
organizace v doprovodné tiskové zprávě tvrdí, že z 21 českých
europoslanců jich v analýze figuruje deset.
Ve středu české zastoupení upřesnilo, že uvedené částky
jsou součtem doplňujících příjmů od začátku mandátu poslanců v červenci
2014. Čeští zástupci v unijním zákonodárném sboru, které tisková zpráva
zmiňuje a které ČTK oslovila, mají ovšem výhrady k samotné analýze i k
metodice, kterou TI EU použila.
„Jan Keller (41.000 až 194.000
eur), Pavel Svoboda (35.000 až 181.000 eur) a Miroslav Poche (24.000 až
48.000 eur) tvoří trojici českých europoslanců s vyšším výdělkem z
vedlejší činnosti,“ napsalo české zastoupení TI. „Problematické je
především široké rozpětí uvedené kategorie příjmů Jana Kellera a Pavla
Svobody,“ uvádí tisková zpráva.
„Považuji postup Transparency
International a jejího českého zastoupení za mírně řečeno silně
neprofesionální. Nejprve se veřejnosti vsugeruje, že někteří
europoslanci si ke svým nesporně vysokým platům přivydělávají bokem
miliony ročně, pak se celá částka vydělí, aby se nakonec zjistilo, že se
jedná řádově o několik tisíc korun měsíčně,“ napsal Keller ČTK. V první
reakci na úterní analýzu, kdy nebylo zřejmé, že suma se týká celého
poslaneckého období, Keller uvedl, že částka zahrnuje jeho dřívější
příjem před nastoupením mandátu. Takové vysvětlení ale TI EU na dotaz
ČTK odmítla.
Na webu europarlamentu má Keller přiznání příjmů z
května 2017. V něm vedlejší příjmy v souběhu s poslaneckým mandátem
přiznává, a to v kategoriích do 499 eur a od 500 do 1000 eur měsíčně za
publikační činnost a za působení na univerzitě. Uvádí ještě přiznání z
června 2014, kde vykazuje příležitostný měsíční příjem za publikační
činnost ve výši 1001 až 5000 eur měsíčně.
S analýzou TI EU
nesouhlasí i Tomáš Zdechovský. Nejprve podobně jako Keller uvedl, že
Transparency chybně považovala jeho původní příjem z podnikání před
ziskem mandátu jako současný vedlejší příjem. Jeho mluvčí Jitka Fialová
později sdělila, že TI možná vzala v úvahu poslancovo přiznání
vedlejších příjmů z roku 2015, kde v kolonce příležitostných aktivit
zaznamenal dobíhající projekty pro třebíčskou knihovnu, Masarykovu
univerzitu a bývalou firmu. „Všechny tři aktivity dohromady byly do 5000
eur za rok,“ uvedla Fialová.
Dokument TI EU odmítl i Svoboda s tím, že má jen desetinový úvazek na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.
Poche sdělil ČTK, že v daném období skutečně měl vedlejší příjem.
„Konkrétně cca 8000 eur ročně jako spolumajitel cestovní agentury,
kterou vlastním se svou ženou. I přesto nelze považovat tuto ‚studii‘
Transparency International za relevantní, jsem dost nepříjemně překvapen
metodikou, kterou TI používá, a tím pádem i závěry,“ napsal Poche.
